10. 4. 2017

„Ve jménu tradice přejeme hezké Velikonoce“Tonicka

Velikonoce se nezadržitelně blíží. Dneškem, Modrým pondělím započaly jejich přípravy. Podle tradic bychom měli poděkovat přírodě a světu kolem nás. Zelený čtvrtek symbolizuje oslavu člověka a života, oslavu znovuzrození. Velký pátek patří k energeticky nejsilnějším dnům v roce, kdy naši předci věřili v jeho tajuplnou moc a v tento den respektovali všechny síly země; nehýbali s půdou, neryli zahradu, mysleli na všechny neviditelné bytosti kolem. Bílá sobota patří očistě jak bydlení, tak i duše. Velikonoční neděle je dnem oslavy života a hojnosti. Velikonoční pondělí patří už jen zábavě a radosti.

Velikonoce jsou oslavou ŽIVOTA. Tradice mají být moudré a jsou jedinečné, protože jsou duchem národa. Předci život oslavovali. Uctívali Přírodu, protože se právem chápali jako její neoddělitelná součást.

Kupodivu jsme vynalézavější, protože my jsme to dokázali. Odlepili jsme se od naší přirozenosti jako staré sešlapané podrážky od bot. Samozřejmě, že už to dnes víme. Dostali jsme se do slepé uličky, a cesta zpět je proklatě dlouhá. Na zpáteční cestě bohužel vídáme zkázy, kterých jsme se dopustili a snažíme se, jak jen můžeme, abychom pohromy napravili.

Můžeme zkusit napravit další z nich. Jen je dobré, nenechat se strhnout proudem lhostejnosti a částými útoky ostatních.

Skutečné tajemství pomoci tkví v postoji nás samých.

O čem je tu vlastně řeč? O životě. Tradice s názvem Velikonoce bere život tisícům zvířat. Jak je možné, že v době oslav života, se těšíme ze smrti a utrpení ostatních více než v jiné dny?

Klecové chovy nosnic jsou snad veřejnosti dostatečně známé. Nejen, že se často v mediích objevovala informace o připravované legislativě, která měla přinést zlepšení životních podmínek nosnic, ale i organizace na ochranu zvířat se velkým dílem zasloužily o zviditelnění úděsných podmínek těchto ptáků.

Slepice v klecích živoří dál a klecové chovy stále převládají, od roku 2012 už tzv. obohacené. V Evropské unii takto žije na 290 milionů nosnic. Ze 4 miliónů slepic chovaných v České republice jich stále 80 % prožije v kleci.

Legislativa je obohatila o nepoužitelné železné hřadlo, které klouže, a o malé plastové hnízdo. Důležitou potřebu slepice se popelit zatím nikdo pořádně nevymyslel, protože v tak velké koncentraci zvířat není možné zvířatům dopřát vhodný materiál.

Problémem vaječného průmyslu není jen živoření ubohých ptáků na prostoru o málo větším než je papírový formát A4, uštipování či upalování části zobáku kvůli agresivitě a stresu, šlechtěním vyhnané nepřirozené snášení obrovského počtu vajec ročně, utrpením prošpikovaná přeprava a následně bolestivá porážka na jatkách, ale také opomíjená skutečnost, že se nelíhnou pouze nosnice. Kohoutci vejce nesnášejí a tak jsou pouhým odpadem. Druhý den po vylíhnutí stovek ptáků přichází tzv. sexování. Na běžícím pásu pracovníci přebírají sotva dvoudenní kuřátka jako čerstvě upečené housky a samci putují do obrovského stroje s rotujícími břity, které jejich těla rozmělní, nebo jsou vhozeni do košů, kam se vhání oxid uhličitý, který ale předurčuje pomalejší smrt. Chovatele mnohdy volí nejlevnější možný způsob. Kuřátka jen vyhodí do pytle, který zavážou a děj se vůle boží.

Pozorovali jste někdy děti, jak reagují na jehňata?

Můžou se z nich zbláznit. Rozplývají se nad jejich roztomilostí a vy se přitom rozplýváte nad emocemi svých dětí. Děti totiž moc dobře vědí, že jehňata jsou jako ony. Jehňata jsou děti, které tak jako lidské děti potřebují péči svých matek. Matky je milují, tak jako ženy milují své děti. Ovce je matkou a matky trpí, když přijdou o své děti. Děti trpí, když nejsou se svoji matkou, stejně tak trpí jehňata, která jsou odtržena od svých matek. Na tom není nic zvláštního a každá dobrá matka a vnímavý člověk tohle ví a nepotřebuje o tom číst studie.

Jak je možné, že servírujeme jehněčí, potažmo telecí či kuřecí? Servírujeme či si necháváme servírovat malé děti a ve dnech oslavy života si na dětském menu zakládáme dvojnásob.

Oslavíme letos konečně život nebo se necháme opět zaplést do víru pseudotradic?kuba_a_cilka

Komu vadí, že místo barvení skutečných vajec nabarvíme a ozdobíme polystyrenové kraslice? Komu vadí, že místo vaječné pomazánky uděláme tu výbornou „vaječnou“ bez vajec? Komu vadí, že místo jehněčího si upečeme rostlinnou sekanou či nádivku s mladými kopřivami, luštěninami a jinými dobrotami?

Ignorace a ignorance ubližují; buďme bdělí, šťastní a radostní v tomto krásném období a místo braní života, jej raději věnujme.

Krásné Velikonoce

P. S. Zajímají vás recepty bez vajec a masa? Vyzkoušejte náš tip a napište nám, jak vám chutnalo na prirodenaproti@prirodenaproti.cz 

P. S. S. Jsou vám stejně jako nám velkochovy odporné? Také už je nechcete podporovat? Máte možnosti a rádi byste si založili svůj vlastní chov? Můžete se připojit k iniciativě Slepice v nouzi, která vykupuje vysloužilé nosnice z drůbežáren. Nenechte se mýlit, slepičky jsou max 2 roky staré.

P. S. S. S. Pokud jsou pro vás vejce nedílnou součástí Velikonoc, můžete si vybrat vejce z bio chovů nebo od farmáře ze dvorku. Každý obal i vajíčko má povinné značení, kde se dozvíte, z jakých chovů pochází. Více o označování vajec najdete ZDE .

Komentáře jsou uzavřeny.