26.4.2018

Senoseč v Novém Kníně a okolí se blíží! Hledáme dobrovolníky.KOLOUCH

Hledáme dobrovolníky, kteří nám budou moci pomoci brzy ráno kterýkoliv den, případně zvládnou koordinovat další místa v okolí Dobříše. Předpokládáme, že se sečení uskuteční v podobných termínech jako loni, tj. na přelomu května až v průběhu celého června. Chcete pomoci? Napište nám buď na e-mail: prirodenaproti@prirodenaproti.cz, nebo do zpráv na facebook. Děkujeme, že se zajímáte!


5. 7. 2017

Iniciativa www.stopsecenizvirat.cz má už pod peticí více než 6 tisíc podpisů. Přidejme se.

Oslovila nás iniciativa www.stopsecenisrncat.cz s prosbou o spolupráci a my rozhodně neváháme, protože svým podpisem:

žádáme Státní zemědělský intervenční fond, o nutnou úpravu dotačního systému na TTP (trvalé travní porosty) a porosty pícnin (vojtěška, jetel), tak, aby podmínkou vyplacení dotací byly splněné následující zákonné povinnosti:  

  • doložená spolupráce s uživatelem honitby (ohlašování termínů sečí)
  • žací stroje opatřené plašícím zařízením
  • nesmí být zpětně žádný postih za nedodržování zákonných povinností, dle zákona o myslivosti a zákona o ochraně přírody a krajiny

V ideálním případě žádáme jako podmínku pro udělení dotací použití termovize před sečením či použití termosenzorů na žacích lištách, které stroj zastaví nebo nadzvednou žací lištu.

Ano, souhlasím a připojuji se také svým podpisem k petici -> 


24. 6. 2017

Senoseč za námi. Jak to u nás probíhalo?

plasice

  • spolu s místními lidmi jsme nakoupili 6 plašičů, 10. 5. nám dorazily
  • domluvili jsme se se Zemědělskou spol. Dobříš, že nás den před sečením budou kontaktovat
  • den před sečením, 9. 6. jsme na nahlášenou louku instalovali 6 plašičů
  • 10. 6. ráno jsme zjistili, nám byly plašiče odcizeny a tudíž svoji funkci nestihly splnit
  • 10.6. kolem 8 hodiny přijeli dobrovolníci z blízkého okolí a i Prahy, dokonce se 4 cvičenými psy
  • prošli jsme spoustu ha luk ušetřili životy 5 srnčat, několika zajíčků, ptáků a srn
  • další ha nás čekaly 11. 6., 13. 6. a 21. 6., podařilo se nám vyplašit několik bažantů, zajíců a srn
  • Přečtěte si poděkování
  • nyní se chystáme zanést všechny zjištěné údaje na portál senosec.czu.cz
  • více fotek z jednotlivých dní najdete na našem facebooku.

1. 4. 2017

Mobilní aplikace spolu s webovým portálem sklízí rok od roku větší úspěch

Dle zveřejněných informací na stránkách Ministerstva životního prostředí z října 2016 se díky webovému portálu SENOSEC.CZU.CZ  a v roce 2016 spuštěné mobilní aplikace SENOSEČ podařilo zachránit 553 zvířat, z toho 183 mláďat.

Samozřejmě nás to velice těší, protože má jít o trojnásobný nárůst oproti roku 2015. Co takhle pomoci zvířatům v našem okolí? Senoseč se nezadržitelně blíží a tak vyzýváme všechny, kteří bydlíte v okolí Mníšku pod Brdy a Dobříše: Zapojme se. Jako dobrovolník se můžete registrovat přímo na zmiňovaném webovém portálu: http://senosec.czu.cz.

Můžete si stáhnout portálem zveřejněné Desatero záchrany mláďat divokých zvířat při jarní senoseči, abyste byli v obraze 🙂kosa

Nutno podotknout,že i my jsme se registrovali a to už v roce 2015; řádně jsme vyplnili všechny kontaktní údaje, ale nikdo se nám zatím neozval. (pozn. pro rýpaly – číslo máme stále stejné :-)). Nezbývá nám, než mít záložní plán, který se nám nakonec podařil zrealizovat, viz níže.

Trochu teorie, jen ne hysterie

Seno je sušená zelená píce využívaná jako krmivo pro hospodářská zvířata a pro zimní přikrmování volně žijící lesní zvěře. Senem se krmí v období, kdy je nedostatek zelené píce (zima, období sucha), nebo je potřeba ho z nějakého důvodu zařadit do krmné dávky. Rostliny jsou vysušením a částečnou fermentací konzervovány a pokud jsou dobře uskladněny, tak mohou vydržet jako zásoba krmiva i po několik let. Sklizeň sena se nazývá senoseč. Druhá sklizeň sena resp. druhá fáze senoseče se nazývá otava. Příprava sena začíná posečením porostu (louky) ve správnou dobu. V mírném pásu se seče na sena dvakrát ročně, v tropech a subtropech jednou.  [zdroj: Wikipedie]

V jakém období dochází k minimálním ztrátám na životech?

Pokud se podaří realizovat senoseče a jiné žací práce ještě před narozením srnčích mláďat, je to paráda. To by ale nevznil portál a aplikace pro jejich záchranu, kdyby se tak v praxi dělo. Nejvíce srnčat se rodí přibližně v půlce května a záchranou ještě bývá období od druhé poloviny června, kdy už jsou srnčata schopna před žací lištou sama utéct. V Americe nastavují zemědělci vyšší výšku sečení ( min. deset cm nad sekaným drnem), což zachrání před smrtí malé zajíčky a ptáky; u nás se tato technologie zatím příliš nevyužívá.

Jak můžou sami zemědělci chránit zvířata?

Základním pravidlem je dodržování zákona při samotné sklizni a to tak, aby kosení probíhalo směrem od středu sekaného pole. Dalším faktem, který může úmrtnost snížit, je spolupráce myslivců a zemědělců při plašení zvěře.

Další metodou, kterou je možné snížit úmrtí volně žijících živočichů, je instalace takzvaných plašičů. Jedná se o různé druhy zařízení, která mají za úkol zvěř těsně před sklizní pícnin z dané lokality vytlačit do okolních (bezpečných) pozemků, ať už se jedná o porosty dalších zemědělských plodin, nebo remízky, případně lesní porosty. Plašiče instalují na vybrané plochy myslivci v odpoledních hodinách den před senosečí, aby si na ně srnčí zvěř nestihla zvyknout. Srny jsou pak těmito přístroji zneklidňovány, a necítí se na plašené louce bezpečně. Z těchto důvodů by pak měly během noci odvádět srnčata do bezpečí.

Je to na nás!

Tradiční a nejčastěji používanou technikou vyhánění zvěře je klasická metoda procházení lučních porostů těsně před sečí. Efektivitu tohoto postupu je možné zvýšit nasazením loveckých psů ze skupiny ohařů, kteří zvěř vystaví. Vystavování zvěře je vrozená vlastnost, která se projevuje zvláštním způsobem. Pes, který narazí na pach srnčete, zůstane strnulý a nehnutě čeká na další pokyny svého majitele. Ten pak může srnče odnést do bezpečí.

Na srnče přitom nikdy nesahá rukama bez rukavic, ideální je ho uchopit přes trs trávy aby nedošlo k přímému kontaktu s lidskou pokožkou. Právě při procházení lučních porostů je možné nejvíce pomoci. U vyhánění nestačí být hlasitý, tím dobrovolníci odeženou zpravidla dospělé srny a srnce. Podstatné je pečlivé prohledávání travin zrakem, srnčata je bohužel díky jejich zbarvení snadné přehlédnout. Proto je důležitý co největší počet zapojených lidí s dobrým srdcem a stejným cílem. Také u této metody je také velmi významná souhra mezi myslivci, zemědělci a dobrovolníky při plánování činností a během samotného vyhledávání srnčat.

Další technologie stále předmětem výzkumu

Z moderních technologií byly v Dánsku s úspěchem testovány na vyhledávání zvěře termovizní přístroje. Termovize byly instalovány přímo na žací lištu traktoru a cílem bylo zastavení stroje po detekci zvířete. Tyto technologie jsou stále předmětem výzkumu, stejně tak, jako vyhledávání zvěře pomocí dronů. [zdroj: senosec]

Zákonem protkaná povinnost chránit životy 

Problematika zemědělských prací z pohledu minimalizace škod způsobených na zvěři je zakotvena v Zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. Zákon se zaobírá povinnostmi nejenom vlastníků a nájemců pozemků, kteří na daných plochách zemědělsky hospodaří, ale také myslivců, kterým z mysliveckého hospodaření vyplývají určité povinnosti. Konkrétní ustanovení jsou popsána v §10, který se týká povinností zemědělců, a v §11, který konkretizuje povinnosti uživatelů honiteb.

Konec teorie. Jaká je praxe?

Z praktického hlediska je tedy problematika senosečí řešena zákonem a k usmrcení zvěře by mělo docházet pouze ve velmi omezeném počtu specifických případů. Bohužel spousta drobných, ale i velkých zemědělských hospodářů o této skutečnosti neví, anebo ji jednoduše nedodržuje. Proto mohou návštěvníci přírody během sklizně často zahlédnout postup žacích prací směrem od okrajů do středu koseného lučního lánu. Pro zemědělce je to tak pohodlnější.

Problematické je také nahlašování seče myslivcům s dostatečným předstihem. Zemědělští hospodáři mohou sklizeň plánovat i týdny dopředu, konečný termín může být nakonec změněn díky dešťům, nebo jiné nepřízni počasí. Datum stanovené zemědělci není možné ve všech případech dodržet a právě pro přístup k aktuálním informacím slouží portál Senoseč. Myslivci, ale i dobrovolníci mají přes mobilní aplikaci v rizikovém období neustálý přehled o sklizni pícnin a dalších kosených porostů v jejich okolí. [zdroj: senosec]

Máte něco k tématu? Chcete se stát dobrovolníkem v okolí Mníšku pod Brdy a Dobříše. Napište nám! 


 

 

Komentáře jsou uzavřeny.